PO RUSSKI POLSKI FRANCAIS DEUTSCH ENGLISH ČESKY ÚVODNÍ STRANA KONGRESOVA TURISTIKA AKTIVNI DOVOLENA CIRKEVNI PAMATKY KOUZLO HRADU A ZAMKU LAZNE ZLATA PRAHA KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ USTECKY KRAJ MORAVSKOSLEZSKY KRAJ ZLINSKY KRAJ OLOMOUCKY KRAJ JIHOMORAVSKY KRAJ PARDUBICKY KRAJ KRALOVEHRADECKY KRAJ LIBERECKY KRAJ VYSOCINA PRAHA STREDOCESKY KRAJ USTECKY KRAJ JIHOCESKY KRAJ PLZENSKY KRAJ KARLOVARSKY KRAJ FOLKLORNÍ SDRUZENÍ ČESKÉ REPUBLIKY CESKY ROZHLAS BESKYDY-VALASSKO SLEZSKA HARTA CZECH TOURISM
Pondělí 17.06.2019
Vyhledávání
  Vyhledávací centrum
Rejstřík ČR
ZÁKLADNÍ INFORMACE
  Základní informace o ČR
Česká NEJ
Kraje ČR
Turistické regiony
Turistické oblasti
Města a obce
Euroregiony
Mikroregiony a sdružení
Pohádkové regiony
AKTUALITY A AKCE
  Aktuality
Databanka akcí
Folklorní akce a festivaly
Turistické akce
PRAHA SRDCE EVROPY
  Město PRAHA
Pražská informační centra
Kalendář akcí v Praze
Lázeňství
  Lázeňská zařízení
Zdravotní pojištění
Kongresová turistika
  Výstavy a výstaviště
Kongresová centra
Výstavnictví a propagace
Kongresy a konference
Veletrhy a výstavy
Turistika a volný čas
  Informační centra
Kultura a zábava
Památky UNESCO
Památky a architektura
Církevní památky
Hrady a zámky
Aktivní dovolená
Pěší turistika
Agroturistika
Cykloturistka
Vodní turistika a sporty
Vinařská turistika
Sport a relaxace
Klub českých turistů
Cestovní kanceláře
Folklor a tradice
  Folklorní sdružení
Folklorní soubory
Folklorní festivaly
Lidové tradice a zvyky
Lidová řemesla a výrobky
Příroda a její ochrana
  Biosférická rezervace UNESCO
Chráněná krajinná území
Přírodní zajímavosti
Jeskyně a propasti
Vrcholy, hřebeny, sedla
Fauna a flora
Naučné stezky
Ubytování a stravování
  Autokemp, kemp, tábořiště
Hotely, penziony
Chaty a chalupy
Rekreační areály
Další ubytování
Restaurace
Příjemné posezení
Gastronomické speciality
Obchod a služby
  Služby motoristům
Nákupní centra
PODPORA PODNIKÁNÍ
  Investiční příležitosti
Finanční sektor a pojištění
Nemovitosti na prodej
Průmyslová výroba
Potravinářská výroba

Co prozradily archivy o Kunovských hodech

Co prozradily archivy o kunovských hodech
Jak probíhaly kunovské hody v minulosti, třeba v ranném středověku, o tom archivy mlčí. Dá se však tušit, že se slavily na podzim. V době, kdy obilí bylo ve stodolách, utichaly práce na polích a v zahradách dozrávalo ovoce. V době, kdy končil starý a nastával nový zemědělský rok. U starých národů tomu bylo tak od nepaměti, staré Slovany nevyjímaje. V prehistorických dobách to byly oslavy díkůvzdání, při kterých se obětovalo bohům za úrodu, a to bylo doprovázeno nevázaným veselím všeho vesnického lidu. Přesné datum konání kunovských hodů neznáme ani z pozdního středověku, ale určitě to muselo být v září, jak bylo všeobecným zvykem, kolem podzimní rovnodennosti (23 září).
První, doposud známá, písemná a věrohodná zpráva o pořádání hodů v Kunovicích pochází z roku 1537 a je obsažena v listině Hynka ze Zvole, tehdejšího majitele kunovských statků. Z ní se dovídáme, že se hody v Kunovicích konaly každým rokem 8.září, k datu narození Panny Marie. Pozoruhodné na tom je, že jde o termín, kdy se doposud konají hody v Sadech (na Derfli). Neméně zajímavé je také to, že tradice slavení derflanských hodů se dodneška uchovala v kunovském "starém městě" - v té části Kunovic, která úzce s Derflí nejen sousedí, ale má mnoho společného se stavebním rozvojem Kunovic dnešních.
Uvedená listina upravuje robotní povinnosti poddaným a v ní mimo jiného se kunovské obci nařizuje vyšenkovat o hodech jeden drejlink panského vína - to je přibližně 11,30 hl. Na tehdejší dobu měly Kunovice přibližně sedm set padesát duší, to bylo asi půl druhého litru na hlavu. Navíc si musíme uvědomit, že někteří poddaní měli své vinohrady a víno vlastní. Ale panské se o hodech vyšenkovat muselo.
Zajímavá zpráva o kunovských hodech se rovněž nachází v listině z roku 1838 uchované v arcibiskupském archivu v Kroměříži. Tehdejší kunovský farář Augustýn Kuba v ní vybízí představené obce, "...aby se upustilo od pohanského rozveselení, když pošetilá mládež o hodech po městečku zapentlenou ovci při hluku a muzice na nosítkách nosí" - dnes vození berana. "To se dovolit nemůže," - píše se dál v listině "...neb je to hřích a nevšímavost Božího stvoření." Pak farář obecnímu zastupitelstvu navrhuje: "Pakli by to přece někteří samopášníci činit si dovolili, takový do chudinské kase 8 kr. položiti mu dají."
Z minulosti jsou rovněž zajímavá a snad po staletí uchovávaná práva a povinnosti stárků. Dnes už z nich zbyly jen ty části, které ještě dnešnímu člověku něco říkají. Přesto však mnozí Kunovjané už ani neví, co JE TO vlastně za předměty, které stárci nesou o hodovém průvodu. U staršího stárka to je fedro (obdoba znaku práva rychtářského) a má symbol osobního rozhodování. Mít právo posledního slova ve věci konání a jednání mladých spoluobčanů při pořádání místních zvyků a zvyklostí, jakými jsou fašanková obchůzka, stavění máje, jízda králů a pořádání tanečních zábav apod. K tomu právu byla i povinnost osobně odpovídat starostovi za pořádek mezi mládeží. Když stárek uchopil právo do ruky, třeba při rvačce u muziky, bylo to příkazem pro ostatní chlapce splnit jeho vůli a třeba rváče vyhodit z hospody. Znakem mladšího stárka je šavle. Zbraň, která nese symbol ochrany práva stárka staršího. Hodové právo platilo po celý rok.
Úplně jiná symbolika je u stárkyní, tanečnic stárků. Znakem starší stárky je mísa, na které jsou nesena jablka, hrušky a hrozny. To symbolizuje úrodu zahrad, polí a vinic. Tyto dary podzimu se předávají starostovi - a to je právo starší stárky. Předávání darů přírody starostovi je možné chápat také jako projev vděčnosti za to, že jim starosta právo udělil. Obdobou je i předání džbánku či čutory naplněné vínem, to je právem stárky mladší.
Je škoda, že asi za posledních padesát roků se znaky stárků v hodovém průvodu zdobí tak přebujele, že se ani nepozná, co to vlastně nesou. Tolik v krátkosti o tom, co o tradici kunovských hodů prozrazují archivy. Snad by bylo vhodné, aby našim potomkům zbyly z dnešních hodů zprávy podrobnější, aby se o nich mluvilo v obecní kronice, o tom, kdo byl toho roku stárkem. Nakonec nezbývá nic než si přát, aby nám tento zvyk a hodové právo ještě dlouho vydržely.

Dr. Slávek Štěrba

UPŘESŇUJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE


Typ záznamu: Lidové tradice
AKTUALIZACE: Luděk Šorm (FOLKLOR.CZ) org. 24, 24.09.2004 v 13:56 hodin
Copyright 1998-2019 © www.infoSystem.cz,
součást prezentačního a rezervačního systému Doménová koule ®
VELETRHY
    FOLKLORNÍ AKCE A FESTIVALY
    TURISTIKA